Ne čas, ale lenost je, byla a snad i vždycky bude mým největším nepřítelem. Jsem ten typ člověka, co si vždycky všechno hezky rozplánuje, pak se na to ovšem z vysoka ... vykašle. Chtěla jsem psát o každém zážitku zvlášť, ovšem za ty tři týdny se toho událo už tolik, zároveň si ale myslím, že nemá smysl věnovat článek každému uplynulému zážitku, protože už to neprožívám tak, jako v ten konkrétní den. Tak či tak bych tady ráda shrnula první tři týdny v Anglii.
Zdravím, zrovna je poslední den před mým a mého přítele odletem do Anglie, kde budeme minimálně na celé léto jako couple au pair. Cestovní pojištění je vyřízeno, pasy jsou na stole společně s letenkami a kufry leží teď už spokojeně na podlaze v kuchyni. Teda aspoň do rána. Vsadím se, že jen co otevřu oči, budu zase vážit všechny kufry na dvou váhách, abych si byla jistá, že nás s kufry pustí bez dalšího doplácení kil navíc. A to jsem je dnes vážila už tak 5x.